Židovský hřbitov

Adresa:	Nezamyslova 27 615 00, Brno-Židenice
Tel.:	+420 544 526 737
E-mail:	tic@jewishbrno.eu
Web:	www.jewishbrno.eu
Vyhledávání hrobů:	cemeteries.zob.cz

Otevírací doba hřbitova

OTEVŘENO NEDĚLE AŽ PÁTEK
DUBEN – ŘÍJEN:	9 – 17 h, PÁTEK 9 – 16 h
LISTOPAD – BŘEZEN:	9 – 16 h, PÁTEK 9 – 15 h
24., 25., 26., 31.12. a 1.1.	9 – 13 h, pokud nepřipadne na sobotu
V PŘEDVEČER ŽIDOVSKÝCH SVÁTKŮ	JAKO V PÁTEK
ZAVŘENO	SOBOTA HLAVNÍ ŽIDOVSKÉ SVATKY – najdete ZDE

Exkurze

• Volně přístupný hřbitov ve dnech otevírací doby TIC ŽOB
• Informační brožury o židovských památkách na jižní Moravě, v Brně, a osobnostech pohřbených na židovském hřbitově v Brně-Židenicích.
• Prohlídka hřbitova a obřadní síně s průvodcem. Exkurzi lze objednat prostřednictvím brněnského Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea V Praze, viz www.jewishmuseum.cz, e-mail brno@jewishmuseum.cz, tel. +420 530 317 651 nebo rezervovat online na stránkách TIC ŽOB.
• Volná prohlídka výstavní expozice, recepce TIC ŽO Brno
• „Brno židovské“ a „Tóra, cesta naděje“, dokumentární filmy, pouze pro skupiny. Shlédnutí lze objednat v TIC ŽOB, viz www.jewishbrno.eu, e-mail tic@jewishbrno.eu, tel. +420544526737.
• Aplikace „Mobilní průvodce“ pro chytré telefony zdarma

---

Historie

Původní starobylý židovský hřbitov se v Brně nacházel naproti paláce Padowetz, než byli v roce 1454 židé králem Ladislavem Pohrobkem z města vyhnáni a hřbitov byl rozbořen a zničen.

Židé nesměli téměř 400 let v Brně bydlet. Zpět se mohli vrátit teprve po revolučních událostech v roce 1848.

Neměli kam pohřbívat své zemřelé. Na juliánovských mokřinách v katastru obce Židenice zakoupili dva pozemky o výměře mírně přesahující plochu jednoho hektaru. Souhlas k založení nového hřbitova obdrželi 19. července 1852.

Pozemek ohradili, vystavěli jednoduchou obřadní síň a v sousedství postavili domek hrobníka. Ještě téhož roku byli na novém hřbitově pohřbeni Gabriel Beer a Moritz Jellinek (Jelenko). Ve stejném roce byly také pohřbeny dvě děti, Jesaias Engel a Šalamoun Ehrenfeld, dle zvyklostí bez náhrobního kamene.

Nový hřbitov byl obtížně dostupný. Jedinou komunikací byla neudržovaná cesta vedoucí z olomoucké silnice, kudy jezdívali brněnští formani do juliánovské pískovny. Navíc kolem protékala strouha, jež se často rozvodňovala a zaplavovala okolní pozemky. Při velkých záplavách v roce 1862 rozvodněná strouha ohrozila hřbitov a zcela zničila příkop, kterým protékala. Příkop byl posléze regulován a za tři roky překlenut mostkem, který přístup ke hřbitovu usnadnil. Stále hrozící nebezpečí bylo zažehnáno vybudováním kanalizační sítě. Později byla vybudována jiná příjezdová cesta vedoucí z Židenic.

Hřbitov, jak jej dnes známe, nebyl zřízen najednou jako celek. Postupným dokupováním okolních pozemků byl ve třech etapách rozšířen.

Jednání s majiteli okolních parcel nebylo vždy jednoduché. Například v poslední etapě rozšíření bylo cílem židovské obce vykoupit dva sousedící pozemky ještě před vypuknutím první světové války. To se nezdařilo, vlastníci pozemků využili války k dramatickému navýšení ceny, kterou židovská obec nebyla schopna uhradit. Kýžené dohody bylo dosaženo v roce 1926, ale teprve až v roce 1935 byla plocha hřbitova rozšířena na současnou rozlohu. Podle stanoviska tehdejších odborníků měly být nové plochy zaplněny hroby do dvaceti let, tedy již v roce 1955.

V důsledku holokaustu, při kterém byla většina brněnských Židů vyvražděna, je

skutečnost jiná. Tři oddělení zůstávají ještě rezervní.

Popis hřbitova

Židovský hřbitov je ve vlastnictví Židovské obce Brno. Od svého založení v roce 1852 až do současnosti slouží svému účelu – pohřbívání židů. Na ploše 3 hektary, která je rozparcelovaná na 40 oddělení, je uloženo přes 11 400 lidí. Pochovány jsou zde osobnosti z oblasti politiky, kultury, vědy, hospodářství a náboženství, jako například rabíni Baruch Placzek a Richard Feder, novinář Hieronymus Lorm, mecenáš Heinrich Gomperz, herec Hugo Haas, primabalerína Alice Flachová nebo psycholožka Věra Capponi.

V areálu se zachovalo přibližně 6 500 náhrobků, od jednoduchých skromných pomníčků z různých materiálů až po výstavné rodinné hrobky z nákladné černé švédské žuly.

Pohřbívání nebylo přerušeno ani holokaustem. V tomto období je dokonce zaznamenaná největší úmrtnost v historii hřbitova. Totálně nasazený správce zajišťoval pohřby zemřelých židovských spoluobčanů, kteří žili v Brně nebo zde hledali útočiště z okupovaných území, či sem byli násilně soustředěni k odeslání v transportech do koncentračních táborů.

Za období druhé světové války bylo uskutečněno 807 pohřbů. Mnohým nebylo dopřáno mít vlastní náhrobní kámen. V roce 2006 vznikl projekt „807 hrobů holokaustu“, jehož cílem bylo osadit neoznačené hroby náhrobkem, aby jména zemřelých nebyla zapomenuta. Ze sbírky, dále z prostředků židovské obce, Nadačního fondu obětem holocaustu, Městské části Brno-Židenice a Kamenoprůmyslových závodů Šluknov byly všem zemřelým za holokaustu v Brně pořízeny důstojné pomníčky v celkovém objemu kolem jednoho milionu korun.

Stará část hřbitova, jednou rozšířená, soustřeďující oddělení 1 – 22B, se nachází v levé polovině hřbitova. V ní je situovaná obřadní síň, náhrobky od 19. století, ale i velkolepé hroby mecenášů. Dále je zde budova TIC a před ní, od 2. dubna 1949, památník obětem holokaustu. K památníku je přičleněn soubor historických náhrobních kamenů dovezených z okolních židovských obcí, ze kterých byli židovští spoluobčané sváženi do Brna a odesíláni do transportů.

Vpravo od budovy Turistického informačního centra leží takzvaná nová část, o niž byl hřbitov ve 20. století rozšířen. Nová část zabírá přibližně stejnou rozlohu jako stará a je tvořena odděleními 23 – 40. Nalezneme v ní budovu márnice, ucelené řady hrobek, čestné hroby, současné pohřebiště, hroby zemřelých z období holokaustu a rezervní volný prostor.

Obřadní síň

Nynější budova obřadní haly byla zprovozněna v roce 1900. Postavena je na místě původní staré obřadní síně, jejíž základy byly při zemních pracích nalezeny a archeologicky zakonzervovány. Hebrejský nápis na jejím průčelí z Parku Richarda Federa zní: „Toto je brána do domu, kde se setká všechno živé“. Nápis je vytvořen z žalmu 118:20 a knihy Jóbovy 30:23. V předsálí byly zazděny čtyři zlomky náhrobků z přelomu 14. a 15. století, pocházející ze zrušeného hřbitova ve městě.

Budova TIC

Budova byla postavena současně s novou obřadní halou v místě bývalého domku hrobníka. S největší pravděpodobností se prvotně jednalo o dočasnou márnici s místností rituální očisty a bytem hrobníka, než byla vystavěna márnice nová. Po vybudování nové márnice byl domek upraven na byt zahradníka. Postupem času potřeba profese zahradníka zanikla a budova byla pronajata.

Z prostředků židovské obce byl v roce 2010 domek stavebně upraven na Turistické informační centrum. Chloubou je přednáškový sál, v němž je stálá výstavka předmětů judaismu, starých synagogálních opon a starobylých náhrobků ze zrušeného hřbitova, zapůjčených z lapidária MuMB. Jeden z vystavených náhrobků byl před několika lety překvapivě nalezen i v oddělení 12 na tomto hřbitově.

Regionální TIC Židovské obce Brno je jediné centrum tohoto zaměření v ČR. Z dotace Regionálního operačního programu Jihovýchod, s finanční spoluúčasti židovské obce, bylo za 3 mil. Kč technologicky vybaveno.

Márnice

Budova márnice byla zprovozněna v roce 1911. Vystavěna byla velkolepě a stále splňuje veškeré hygienické normy. Má samostatnou oddělenou místnost, v níž se provádí rituální očista zemřelých – tahara. Na stěnách jsou zavěšeny cenné rukopisné texty modlitby Zain adar, česky Sedmý adar. Hlavní kovový lustr nese nápis: „Duše je svíce Hospodinova“.

V hale márnice bylo v době, kdy židovská obec čítala dvanáct tisíc členů, zřízeno pět žulových stolů, na kterých spočívala těla zemřelých, než byla rituálně očištěna a vložena do rakví. V současnosti zbyl pouze jediný. Ze dvou desek stolů byl na hřbitově vztyčen památník obětem holokaustu.

Závěr

Státem chráněná kulturní památka, židovský hřbitov v Brně-Židenicích, je největším židovským hřbitovem na Moravě a ve Slezsku. Je nejstarším brněnským hřbitovem, přestože mezi židovskými hřbitovy se řadí mezi nejmladší.

V zástavbě městské části Židenic tvoří největší ucelenou udržovanou plochu zeleně. Pro svůj přírodní ráz a unikátní atmosféru je vyhledáván četnými návštěvníky, kteří při rozjímání na lavičkách nacházejí klid a pohodu.

Židovská obec Brno každoročně na údržbu a zvelebování hřbitova vynakládá ze svých zdrojů nemalé finanční prostředky. Za podpory grantu Regionálního operačního programu Jihovýchod byly v letech 2011 až 2013 v objemu 10 mil. Kč obnoveny všechny tři budovy, jejichž autorem je pravděpodobně Josef Nebehosteny. Současně byly vyměněny inženýrské sítě a položena nová dlažba na nádvoří, včetně restaurování všech kovaných bran a mříží.

Náklady na údržbu a zvelebování pomáhají nést také další instituce, společnosti i jednotlivci, jejichž seznam je zveřejněn na pamětní tabuli na nádvoří.

Židovský hřbitov právem patří mezi nejkrásnější památky města Brna a městské části Židenice.