Byl jedním z mála brněnských meziválečných architektů, jehož dílo již v době svého vzniku zveřejňovaly zahraniční publikace, a vstoupilo tak do povědomí odborníků i za hranicemi Československa. číst dále »
Osobnosti
V nabídce našich webových stránek se setkáváte s rubrikou „Osobnosti“, v níž se budeme věnovat životním příběhům a dílům významných židovských osobností; leckteré z nich již nezaslouženě upadly v zapomenutí.
Brněnské stopy architekta Heinricha Bluma
Heinrich (někdy se uvádí počeštělá forma Jindřich) Blum se narodil 16. ledna 1884 v Soběšicích u Brna v židovské rodině otci Šimonovi Blumovi a matce Leopoldě, rozené Polatschkové. Středoškolská studia absolvoval na První německé reálce v Jánské ulici v Brně v roce 1903. Poté se zapsal ke studiu odboru (fakulty) pozemního stavitelství a architektury na Německé vysoké škole technické v Brně. Již za studií působil jako demonstrátor a později jako výpomocný asistent na ústavu technického kreslení a kreslení od ruky v čele s prof. Tranquillinim. Druhou státní zkoušku složil v roce 1918 a stal se plně kvalifikovaným inženýrem-architektem. V letech 1919-1922 zůstal dále zaměstnán na německé technice jako řádný asistent. číst dále »
Chachmej Mehrin: Adolf Frankl-Grün (1847-1916)
Mezi významné a dnes bohužel zapomenuté židovské učence z Moravy – chachmej Mehrin, jejichž osudy bych rád připomenul, patří také jihomoravský rodák Adolf Frankl-Grün spjatý svým rabínským působením s Kroměřížskem. S odstupem víc jak století se zdá být podivuhodné, kolik výjimečných učenců a vědců židovského původu vzešlo z moravského venkova, z úzkých židovských uliček, které se teprve po roce 1848 otevřely světu a jejichž obyvatelé postupně zakoušeli společenskou svobodu a rovnoprávnost. Z moravských ghett pocházela řada badatelů a myslitelů světového formátu, jejichž dílo je dodnes součástí celosvětové odborné debaty. Následující odstavce přinášejí stručný medailonek o životě a díle kroměřížského rabína a badatele, jehož životní příběh je do určité míry typický pro příslušníky jedné generace pocházející z Moravy. číst dále »
Otto Eisler, architekt brněnské synagogy
Medailonek Arnošta Goldflama
Arnošt Goldflam (1946, Brno) je, řečeno bez nadsázky, člověk mnoha talentů.
Píše divadelní hry, dramatizace a jevištní scénáře, působí jako divadelní a filmový režisér a herec, televizní moderátor a scenárista, na Janáčkově akademii múzických umění vyučuje mladé adepty divadelní režie a v posledních několika letech začal vydávat knihy povídek pro dospělé a pohádek pro malé čtenáře.
Přehled Goldflamových tvůrčích aktivit je velmi rozsáhlý a dá se jen stěží někam zařadit či bez zájmu přehlédnout. Jeho objemné dílo je velmi osobité a v mnoha ohledech svérázné až bizarní. Široká paleta vyjadřovacích prostředků, skrze něž promlouvá ke svým čtenářům, posluchačům či divákům, mu umožňuje vytvářet velmi bohaté imaginární světy plné neotřelé obraznosti, humoru, ironie, nadsázky a hravosti. číst dále »
PhDr. BRUNO ZWICKER (17. 2. 1907 – 30. 9. 1944), významný představitel sociologické školy
Při shromažďování dokumentačních materiálů o židovském gymnáziu v Brně jsme narazili i na významnou osobnost sociologa a filozofa Bruno Zwickera, který zde učil od roku 1938. číst dále »
Ungar Max – Tradice a odcizení
Autobiografické vzpomínky židovského soukromého docenta Maxe Ungara
Při příležitosti setkání členů brněnské židovského obce s představiteli Institutu židovských dějin Rakouska ze St Pölten představil Mark Hengerer svoji knihu Tradice a odcizení, věnovanou vzpomínkám na Maxe Ungara která vyšla v rakouském nakladatelství Studien Verlag. číst dále »
Wilhelm Stiassny a Brno
V poslední třetině 19. století a podobně na přelomu 19. a 20. věku začala na Moravě působit řada renomovaných židovských architektů. Vedle prostějovského rodáka Maxe Fleischera (1841-1905) a přerovského rodáka Jakoba Gartnera (1861-1921) patřil k nejvýznamnějším bratislavský rodák Wilhelm Stiassny (1842-1910). Jeho zdejší tvorbou se před časem zabýval Jaroslav Klenovský, autorkou Stiassného podrobného biografického medailonu je v rámci internetové encyklopedie vídeňských architektů Ursula Prokop. číst dále »
Dominik Morgenstern – Zemské výstaviště jako evropský Hollywood
Počátkem třicátých let minulého století se rozhodl Hugo Fanta, podnikatel v oblasti promítání filmů, vybudovat na Zemském výstavišti v Brně filmové ateliéry. Jeho nápad ztroskotal, firma ohlásila úpadek a on svoji prohru nepřežil. číst dále »
Nezaváté stopy rodiny Löw-Beerů
Symbióza mezi židovskými podnikateli a zajímavými stavbami je v moravském metropoli a jejím okolí zvlášť výrazná. Mezi osvícené stavebníky patří také rod Löw-Beerů, kteří zde pobývali od 17.století.6 číst dále »
Heinrich Wilhelm Ernst – brněnský Paganini
V nepříliš vlídné brněnské Křenové ulici visí na domě s číslem 20 pamětní deska věnovaná houslistovi, který se zde v židovské rodině narodil 8. července roku 1812. Rodiče záhy rozpoznali hudební nadání svého syna, kterého všemožně podporovali. číst dále »