Chvilka s Annou Ticho

Chodec jdoucí z Masarykovy ulice směrem na Zelný trh v Brně si pravděpodobně všimne pamětní tabule s reliéfem. Je umístěna v průčelí majestátního domu, kolem kterého se nedá přejít jen tak, bez povšimnutí, poněvadž se z něho linou vůně čerstvé šunky, klobás a grilovaných kuřat. Tabule na domě nám sděluje, že se zde v roce 1894 narodila malířka Anna Ticho a prožila zde své rané dětství.

Již ve svých 15 letech odchází Anna do Vídně studovat malířství. Navštěvuje tam uměleckou školu, kterou vede německý malíř Ernst Nowak. Pod jeho vlivem Anna pomalu vniká do tajů malířského umění, své umělecké vnímání obohacuje návštěvami muzeí. Velký dojem na ni dělají díla Oskara Kokoschky a Gustava Klimta, vystavené v Galerii Albertina.

Roku 1912 odchází Anna se svým bratrancem  Albertem Tichem do Palestiny. I ten studuje ve Vídni, po absolvování lékařské fakulty se specializuje se na oční lékařství. Jedním z důvodů, který je přiměl k odchodu do Palestiny, může být snad i skutečnost, že Frankfurtská organizace Le maan Tzion posílá MUDr. Ticha do Jeruzaléma, aby zde otevřel oční kliniku.

Anna se za svého bratrance provdá. V letech 1917 až 1919 žijí manželé v Damašku, kde Dr. Ticho působí jako lékařský důstojník rakouské armády. Po dvou letech se oba vracejí do Jeruzaléma, který Anna již nikdy neopouští, kromě svých krátkých studijních cest do Evropy a Spojených států.

Kavárna v zahradě domu Anny a Alberta Ticho

Roku 1924 si kupují dům od význačné arabské rodiny; je postavený ve druhé polovině 19. století a je jedním z prvních domů stojícím za hradbami starého města. Je obklopen velkou zahradou a celý objekt o několik desítek let později naplňuje, jak se později dozvíme, dokonale svůj účel. Manželé proměňují přízemí domu v oční ordinaci, poskytující své služby chudým i bohatým. Dr. Ticho nachází ve své ženě zručnou a schopnou pomocnici. Anna se plně věnuje práci v ordinaci a jen sporadicky vychází do okolní přírody za svou velkou láskou – malováním.

Manželé žijí aktivním životem, dům se brzy stává centrem kulturního a společenského života Jeruzaléma. Soustřeďují kolem sebe britské vládní úředníky, umělce, spisovatele  a intelektuály. Pro Annu a Alberta Tichovy to jsou nádherná léta intenzivního žití, která končí úmrtím Alberta roku 1960.

Teprve nyní Anna stále častěji vychází na své toulky do přírody a více a více se věnuje malování, vnímá stále intenzivněji scenérie kolem sebe. V prvých letech jejího pobytu byl Jeruzalém ještě panenským teritoriem, Anna je okouzlena okolní pestrou přírodou, obnaženými kopci, pradávnými olivovými stromy, všudypřítomnými soutěskami. „Vnucuje se mi pocit nedohledna, nekonečna, věčného života“, píše Anna. Maluje tužkou, pastelovými barvami, perem a ve svých figurálních malbách zachycuje okolní domy, zdi starého města, vesnice v jeruzalémských horách, lidi, stromy a květenu. Její dílo potvrzuje hluboké vnímání a porozumění přírody.

Roku 1932 se Anna stává jedním ze zakladatelů umělecké akademie Bezalel v Jeruzalémě. Anna pracovala až do své smrti roku 1980. Dům, svou bohatou uměleckou sbírku včetně svých obrazů a obsáhlou sbírku judajik svého manžela odkázala městu Jeruzalém. Nyní Dům Ticho slouží jako pobočka Národního izraelského muzea a se svou rozsáhlou zahradou funguje jako populární restaurace a kavárna. A tak po návštěvě muzejní expozice a zhlédnutí zajímavých sbírek můžete relaxovat v zahradní kavárně nad  „salátem Ticho“ nebo si k šálku voňavé kávy vychutnat „Annin jablečný závin“.

Ve výstavních sálech Hechtova Muzea na Haifské univerzitě byla po několik posledních měsíců instalována retrospektivní výstava uměleckého díla Anny Ticho

http://mushecht.haifa.ac.il/art/ExhibitionD_eng.aspx?id=14

Karel Minich