Úvod » Vzdělávání » Osobnosti » Brněnský rabín profesor PhDr. Richard David Feder

Brněnský rabín profesor PhDr. Richard David Feder

30. listopadu 2010 - 14:38 od Redakce

feder-previewRichard Feder se narodil 26. srpna 1875 ve Václavicích u Benešova jako nejmladší z osmi dětí Josefa a Josefy Federových. Jeho otec byl podomní obchodník, maminka zůstala v domácnosti a občas pomáhala otci při pochůzkách. Rodina byla chudá a starší sourozenci podporovali ty mladší na studiích.

Výjimečné nadání Richarda se projevilo již v obecné škole. Proto v 11 letech začal docházet do židovské školy do Benešova, kde se učil i hebrejštině a němčině. Po maturitě na piaristickém gymnáziu v Praze pokračoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, později přestoupil do Vídně. Rabínská studia na semináři ve Vídni ukončil doktorátem v roce 1903 a ihned poté nastoupil na své první rabínské místo v Kojetíně na Moravě, kam přivedl i své rodiče.

rabinsky-dum-rf-v-koline-previewV letech 1906–1912 sloužil v Roudnici nad Labem, od roku 1912 do roku 1917 v Lounech, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě svých rabínských povinností, vyučoval na obchodní akademii až do roku 1938, kdy odešel na odpočinek, německý jazyk a německou obchodní korespondenci. Zapojil se do společenského života Kolína, přednášel pro veřejnost o nejrůznějších tématech. Jako rabín však sloužil dál.

deska01_0-previewKoncem 30. let vytušil správně nebezpečnou situaci a pokusil se o vystěhování kolínských Židů do zahraničí. Z dubna roku 1939 se dochoval dopis rabína Richarda Federa adresovaný Ministerstvu sociální a zdravotní správy ve věci vystěhování kolínských Židů. Bohužel tato žádost o vystěhování byla zamítnuta.

V roce 1942 došlo tedy k transportům židů z Kolína do Terezína. Mezi nimi byl 13. června také 66letý rabín s celou rodinou.

feder-richard-previewPo několika měsících zemřela v Terezíně jeho manželka Hilda a děti Rut s manželem Pavlem a synem Valtrem, Evžen s manželkou Růženou a synkem Josefem a Viktor s manželkou Markétou byly později odvezeni do koncentračních táborů, kde všichni zahynuli.

V těžkých podmínkách Terezína, bez podpory rodiny, doktor Feder dostál svému postavení rabína a v omezených možnostech pomáhal svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a mezi souvěrci udržoval náboženský život.

Po válce, kterou přežil sám ze své rodiny, se vrátil do Kolína, kde se pokusil o obnovení židovské obce. Katastrofa, která postihla kolínské židy, však byla tak veliká, že plně obnovit život obce se již nepodařilo.

Pamětní deska R.Federa při vstupu na brněnský židovský hřbitov

Proto se soustředil alespoň na vybudování důstojného památníku zavražděným spoluvěrcům.; v roce 1950 se podařilo pomník odhalit. Rabín Feder zde pracoval až do roku 1953, kdy byl zvolen oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí se sídlem v Brně.

Po dalších 17 let pak působil v Brně, navštěvoval moravské židovské obce, přednášel, učil  a psal. V roce 1961 byl zvolen zemským rabínem, Brno však už neopustil.

Prof. dr. Richard Feder zemřel 18. listopadu roku 1970 ve věku dožitých 95 let a je pohřben na židovském hřbitově v Brně.

zivot-a-odkaz-feder-previewBěhem celého života se věnoval také publikační činnosti. Z jeho nejznámějších knih vzpomeňme alespoň:  Židé a křesťané (1919), Hebrejská učebnice novohebrejštiny, (1923), Sinaj (učebnice židovského náboženství (1955),  Židovská tragedie (jedna z prvních knih u nás pojednávajících o holocaustu (1947), Židovské besídky pro děti.  Pravidelně také přispíval do Věstníku židovských náboženských obcí a Židovské ročenky.

V roce 2002 mu byl prezidentem České republiky Václavem Havlem propůjčen in memoriam Řád T. G. Masaryka.

rabin-feder-a-deti-na-chanuka-1957-preview

Rabín Feder a děti chanuka 1957

Zuzana Prudilová