Židovské svátky

Roš hašana (Nový rok)

Připadá na první den židovského měsíce tišri a je prvním dnem židovského kalendářního roku. Podle Gregoriánského kalendáře připadá na rozhraní měsíců září – říjen. Je počátkem deseti dnů pokání (Jamim noraim), které vyvrcholí na Jom Kipur – Den smíření. Jedním z nejvýznamnějších prvků tradiční bohoslužby je troubení na šofar, beraní roh. Židovský Nový rok, na rozdíl od Jom Kipuru, se neobejde bez svátečních jídel. Med a jablka symbolizují naději a tradiční novoroční pozdrav Šana Tova U’Metuka(Shana Tova U’Metukah), tedy sladký nový rok

Nový rok připadá na 1.–2. tišri (3.10.–4.10. 2024)

Jom kipur (Den smíření)

Připadá na desátý den po Roš hašana. Jedním z nejdůležitějších předpisů na Jom kipur je půst, drží se od západu slunce do setmění následujícího dne. Příkaz lze porušit v případě ohrožení života. Půst se také nevztahuje na děti. Roš hašana a Jom kipur jsou označovány jako Vysoké svátky.

Jom kipur oslavíme o šabatu 10. tišri (12. 10. 2024)

Sukot (Svátek stanů)

Sedmidenní poutní svátek, který následuje po Jom kipur. Staví se provizorní přístřešky, tzv. suky, které symbolizují pobyt Izraelitů v poušti při cestě z egyptského otroctví, je oslavou sklizně úrody. Liturgie předepisuje při ranní bohoslužbě uchopit čtyři druhy rostlin, lulav (palmová ratolest), etrog (citrusový plod), hadas (myrta) a aravu (vrba), a pozdravit jimi všechny čtyři světové strany. Každá z těchto rostlin má symbolický význam. Poslední den Sukot, tj. 22. tišri, je svátkem radosti z Tóry (Simchat tora).

Sukot připadá na 15.–21. tišri (17. 10.–23.10. 2024).

Bezprostředně po Sukot následuje svátek Šmini aceret (24. 10. 2024) a Simchat Tóra (25. 10. 2024)

Chanuka (Svátek světel)

Osmidenní svátek připomínající znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu. Ve 2. stol. před občanským letopočtem syrský král Antiochus Epifanes IV. znesvětil jeruzalémský chrám obětováním prasete, což vedlo k vypuknutí Makabejského povstání. Po vítězství Makabejských byl chrám očištěn a na místě zapáleno věčné světlo, jež hořelo 8 dnů, ač mělo stačit jen na den jeden. Tento zázrak dal svátku jméno Svátek světel. V rodinách se zapalují osmiramenné svícny, jedí se jídla, která obsahují olej, placky, koblihy.

Chanuku slavíme od 25. kislevu do 2. nebo 3. tevetu (26.12. 2024–2.1. 2025)

Tu bišvat (Nový rok stromů)

Jarní svátek, který oslavuje nově vznikající život. V Izraeli je zvykem sázet o tomto svátku stromy. Tradicí je jíst 15 druhů ovoce např. datle, fíky, svatojánský chléb.

Připadá na 15. švat (13. 2. 2025)

Purim (Svátek losů)

Nejveselejší svátek v židovském liturgickém roce. Oslavuje záchranu Židů v Perské říši před Hamanem. Název purim připomíná metání losů, kterým chtěl Haman určit vhodný den zamýšleného masakru. O tomto svátku se předčítá Kniha Ester. Pořádají se karnevaly a jí se zvláštní pečivo, tzv. Hamanovy uši.

Purim je 14. adaru (14. 3. 2025)

Pesach (Svátek nekvašených chlebů)

Je to osmidenní poutní svátek, který se vztahuje k odchodu Židů z Egypta. Po deseti ranách, jež seslal Bůh na Egypťany, když faraon odmítal propustit Židy ze svého područí, konečně dostali souhlas k odchodu. Po celou dobu svátku se jí pouze nekvašené pečivo – macesy. Oslavě předchází půst prvorozených, je nutno připravit i dům, který se musí očistit od chamec (všeho kvašeného a kynutého). Pro stravování o Pesachu platí ještě přísnější pravidla než v průběhu roku. V předvečer svátku se koná rodinná oslava (seder), při které se předčítá Hagada (příběh o východu z Egypta).

Pesach připadá na 15.–22. nisan (13. 4.–20. 4. 2025)

Šavuot (Svátek týdnů)

Je také poutním svátkem, slaví se 7 týdnů po Pesachu. Představuje slavnosti sklizně, kdy se přinášely do chrámu obětiny prvního ovoce. Synagogy jsou zdobeny zelenými větvičkami, aby se zdůraznil zemědělský význam svátku. O tomto svátku se slaví i darování Tóry na hoře Sinaj. Protože Tóra je přirovnávána k mateřskému mléku, ze kterého pramení moudrost, je zvykem jíst mléčná jídla, tvarohové koláče, palačinky s tvarohem apod.

Šavuot slavíme 6.–7. sivanu (2.6.–3. 6. 2025)