Alfréd Stiassni – příběh brněnské vily, skvostu funkcionalistické architektury

Neuvěřitelný příběh brněnské vily na Hroznové ulici, kterou podle návrhu Ernsta Wiesnera realizovala firma Mořic a Artur Eisler v letech 1928 – 1929 pro Alfréda Stiassniho.

Brnu se říkalo moravský Manchester a to proto, že zde byl velký počet textilních továren. Významnými podnikateli v této oblasti byli bratří Alfréd a Ernest Stiassni, majitelé továrny na vlněné zboží na Přízové ulici. V letech 1924 až 1938 podle projektů architekta Wiesnera celý areál přestavěli a doplnili o další budovy. K nim patřil ještě Paul Neumark. Jejich továrny daly základ později, až po znárodnění, vzniklému podniku Vlněna.

Rozpad Rakouska-Uherska ovlivnil textilní průmysl z hlediska odbytu. K oživení však došlo poměrně rychle; tento vývoj byl přerušen v roce 1922 zásahem českého finančního kapitálu. Řada zakázek do zahraničí byla zrušena a došlo k propouštění téměř poloviny zaměstnanců. Obě firmy dokázaly toto obchodí přečkat, ale krach na burze v roce 1929 znamenal další ztráty a do popředí zájmu se začal dostávat kovoprůmysl. Léta stagnace překonaly obě firmy dobře vzhledem k prozíravému umístění kapitálu do jiných průmyslových odvětví.

Kdo byl Alfréd Stiassni??

Alfréd Stiassni narozený v roce 1883 a jeho o šest let mladší žena Hermína pocházeli z významných židovských průmyslnických rodin. Z účetních záznamů pak  vyplývá, že na projektu rodinné vily se podíleli oba. Hermína rozená Weinmannová pocházela z rodiny severočeských uhelných podnikatelů, rodina Stiassni se věnovala hlavně textilnímu průmyslu.

Manželům se narodila v roce 1923 dcera Susane, která společně s rodiči emigrovala v únoru 1938 do USA. Otec zemřel v roce 1961, maminka o rok později, ona pak v roce 2005.

Skvost brněnské funkcionalistické architektury

Velkolepý projekt rozděloval dům na obytné a provozní budovy. Členové rodiny nebyli rušeni služebnictvem, ale zároveň bylo veškeré zařízení propojeno. Rozsáhlá parcela obklopující dům má téměř tři hektary; jsou na ní tenisový kurt i bazén, v podzemím podlaží je tělocvična.

Rodina Weinmannová i Stiassni dokázaly již v roce 1938 rozpoznat nebezpečí nacismu pro Židy. Po emigraci se setkaly v Londýně odkud pak vycestovaly společně i s dcerou do Kalifornie, kde jejich historie končí.

V průběhu let ve vile bydlelo mnoho hostů, které by manželé Stiassni do svého domu nikdy nepozvali. Dlouhou dobu byla nazývána „vládní vilou“, při návštěvě Brna v ní byl ubytován prezident Edvard Beneš, ale například i Fidel Castro.

Vila je dnes ve správě Národního památkového ústavu, v minulých týdnech byla několik dnů zdarma přístupna široké veřejnosti. Po rekonstrukci má sloužit výstavám z oblasti architektury a centru dokumentace památek 20. století.

Pavel Bezdíček
FOTO:  vila-stiassni.cz