Skutetzky Arnold

Se jménem podnikatele, sběratele uměleckých děl a mecenáše Arnolda Skutetzkého je spojen zámek v Brně -Řečkovicích, jehož byl Arnold Skutetzky posledním soukromým majitelem.

Řečkovický zámek, vystavěný v polovici 16. století, prošel za dobu své existence několika proměnami: za vlastnictví jezuitů, baronů Schindlerů (Oskar Antonín Schindler byl v letech 1900–1905 starostou Řečkovic) a knížete E.Schönburga Hartensteina, který však na zámku nesídlil, učinil z něj správní centrum velkostatku.

Po první světové válce přešel zámek do občanských rukou; v roce 1919 jej i s velkostatkem koupili manželé Křivánkovi. Dlouho jej však nedrželi, už v roce 1923 jej prodali i se svobodným lesem Zápaď rajhradskému podnikateli Arnoldu Skutetzkému, který si zde zřídil sídlo, ale hlavně důstojné prostředí pro svoje bohaté umělecké sbírky.

Arnold Skutetzky pocházel z rodiny textilního továrníka Ignaze Skutetzkého z Lomnice u Tišnova, kde se 29. prosince 1850 narodil. Se svými bratry zde prožíval šťastné dětství ve venkovském prostředí. Probudila se tu i jeho láska k přírodě a lesům.

Ignaz získal později továrnu na Cejlu a rodina přesídlila do Brna. Arnold navštěvoval reálné gymnázium (mimochodem, byl žákem Johanna Gregora Mendla, který ovlivnil Arnoldův zájem o přírodní vědy). Ve studiích pokračoval na Obchodní akademii v Praze. Bydlel v podnájmu u bezdětného manželského páru; u bytného, lékaře a amatérského numismatika se poprvé setkal se zaníceným sběratelstvím. Okouzlila ho výtvarná podoba medailí a pamětních mincí. Způsob uspořádání a zpracování takové sbírky se stalo vzorem pro budoucí Skutetzkého sběratelské aktivity.

Po Praze, jejíž kráse, atmosféře a památkám propadl, následoval obchodní pobyt v Paříži s jejími muzei a galeriemi. To jen utvrdilo jeho záměr stát se sběratelem. Následující studijní cesty po Rakousku, Německu, Švýcarsku a Itálii k němu jen přispěly.

Na cestování sice otec Ignaz synovi finančně přispíval, nákup významnějších uměleckých děl to ale neumožňovalo. Na první kolekci grafických listů však finance stačily. Zájem mladého sběratele se pak postupně obracel ke kresbám starých i současných mistrů (první dvě zakoupil v Benátkách už roce 1873).

Až po vybudování vlastní existence a díky prosperující továrně na klobouky v Rajhradě mohl dát Arnold Skutetzky průchod své sběratelské vášni. Výsledkem byla mimo jiné početná sbírka obrazů a kreseb. Skutetzky si její rozrůstání zaznamenával ve svém rukopisném katalogu, který čítá bezmála tisíc záznamů. Sběratel v něm chronologicky zapisoval základní údaje o autorech a dílech, ale také, kdy, od koho a za kolik předmět koupil; nezapomněl připojit abecední rejstřík jmen autorů pro snadnější orientaci.

Svou sbírku kreseb poprvé představil brněnské veřejnosti v roce 1910 na výstavě v Muzeu umění a řemesel arcivévody Rainera (Museum für Kunst und Gewerbe in Brünn), dnešní Uměleckoprůmyslové muzeum na Husově ulici. Katalog výstavy dokládá, že Skutetzky zde vystavil téměř celou svou tehdejší kolekci.

Konec první světové války a rozpad rakouskouherské říše znamenaly pro stárnoucího Skutetzkého ztrátu kapitálu, kterým se po likvidaci své firmy hodlal zabezpečit pro zbytek života. V roce 1923 se rozhodl přijmout návrh na odkoupení své sbírky obrazů pro obrazárnu Moravského zemského muzea (od roku 1961 je součástí sbírek Moravské galerie v Brně).

Vyhradil si však doživotní užívání některých z nich a podmínil zpřístupněním tohoto souboru veřejnosti. Podle průvodce po sbírkách z roku 1924 bylo takto deponováno 42 obrazů, které mohli zájemci shlédnout po dohodě se správou muzea. Spolu s obrazy zakoupilo muzeum také 98 vybraných kreseb převážně starých mistrů.

Zámeček Řečkovice

Získané peníze investoval Arnold Skutetzky do nákupu zámečku v Řečkovicích, kam se s manželkou Bertou (28. 9. 1861 – 26.1.1936) přestěhoval a kde umístil nejen muzeem zapůjčené obrazy, ale i kolekce medailí a mincí, porcelánu a miniatur, především však obsáhlou sbírku kreseb, kterou ještě příležitostnými nákupy doplňoval.

Jako člen Moravského uměleckého spolku (Mährische Kunstverein) a Německé společnosti v Brně (Deutsche Gesellschaft für Wissenschaft und Kunst in Brünn) se aktivně podílel na kulturním životě ve městě. Snažil se začlenit i do řečkovického společenství, stejně jako předtím v Rajhradě.

Smrt jediné dcery Theresy(1882–1900), kterou manželé ztratili v jejích 18 letech, z něj však učinila uzavřeného člověka, který přes všechnu pomoc, kterou poskytoval lidem v hmotné nouzi, podporu škol i společenského života, obtížně nacházel cestu k ostatním.

Když se začaly v Brně a okolí zřizovat kuchyně pro válkou oslabené děti, poskytl pro tento účel nemajetné řečkovické Hospodářské radě prostory v přízemí svého zámečku. Stravovalo se tam na 190 dětí.

Po smrti manželky se však Skutetzky úplně stáhl do ústraní. Útěchu mu poskytovalo krásné přírodní okolí zámečku a přilehlý park. Zemřel 16. prosince 1936, několik dní před dovršením 86 let a krátce po dokončení své autobiografie Mein Lebensweg.

S manželkou a dcerkou je pochován na Židovském hřbitově v Brně. Náhrobek Theresy zdobí její busta od vídeňského architekta a sochaře Artura Kaana.

V závěru života, stejně jako mnozí jiní sběratelé, uvažoval Arnold Skutetzky o osudu své sbírky. Přímé potomky neměl a trápila jej představa, že kolekce, budovaná s láskou více než půl století, se rozptýlí mezi zájemce a tím zanikne.

V roce 1923 zajistil prodejem ucelené části své sbírky její uchování pro budoucnost. Rozhodl se pro stejný postup i v případě druhé početnější kolekce a nabídl ji muzejní instituci a to nabídkou předkupního práva Zemi moravskoslezské, nikoliv přímým odkazem.

Šlo o více než milion korun, z nichž měl vzniknout fond na podporu kulturních a sociálních aktivit českých, německých a židovských spolků. Zbývající část sbírek tedy byla po jeho smrti předběžně uložena v obrazárně Moravského zemského muzea (kresby,obrazy) a v Uměleckoprůmyslovém muzeu (medaile, mince a porcelán).

Po delším rozhodování Zemského výboru a po četných diskusích v denním tisku i mezi odbornou veřejností v letech 1937-38 byla Skutetzkého sbírka zakoupena. Naplnilo se tak jeho přání zachovat sbírky pohromadě a veřejně přístupné.

Sbírka Arnolda Skutetzkého významně obohatila obrazárnu Moravského zemského muzea v Brně; dnes je součástí sbírkového fondu Moravské galerie v Brně.

Moravská galerie jejich značnou část (obrazy, grafiky, kresby) představila brněnské veřejnosti na mimořádně úspěšné výstavě Donátoři, sběratelé, mecenáši, konané v Místodržitelském paláci na přelomu let 2010 a 2011.

Jana Čipáková

Prameny:
Kateřina Svobodová: Katalog k výstavě Donátoři, sběratelé a mecenáši
Archiv Moravské galerie v Brně
Publikace Řečkovice–Mokrá Hora