Mikulov

Nejstarší písemná zmínka o Židech v Mikulově se vztahuje k roku 1369. Postupně zde vznikla vůbec nejpočetnější židovská komunita na Moravě – v polovině 19. století ji tvořilo 620 systemizovaných rodin, 3700 osob, tj. 39% obyvatel města. Mikulov představoval v minulosti duchovní, kulturní a politické centrum moravských Židů. Od poloviny 16. století do roku 1851 byl sídlem moravských zemských rabínů, toto postavení zastával Jehuda Löw ben Becalel zvaný Maharal (asi 1525–1609), Menachem Mendel Krochmal (1600–1661), David Oppenheimer (1664–1736), Šemuel Šmelke Horovic (1726–1778) a Mordechaj Benet (1753–1829). Zdejší ješiva získala evropský věhlas, v letech 1935–1938 v Mikulově sídlilo moravské židovské muzeum, židovská obec byla ještě krátce obnovena po 2. světové válce.

Židovskou čtvrť tvoří rozsáhlý areál na západní straně Zámeckého vrchu o rozloze 13,5 hektaru, dnes ulice Husova, Zámecká, Alfonse Muchy, Ustaré brány a Na jámě. Způvodních 317 domů se jich po asanacích dochovalo 90, včetně budov institucí – židovských škol Husova 4 a 48, starobince Husova 52 a cisterny pro rituální lázeň v suterénu domu Husova 8. Některé zdomů, ještě s renesanční a barokní dispozicí, obsahují zajímavé architektonické detaily, např. rohová loubí. Všechny památky propojuje od roku 2000 naučná stezka židovskou čtvrtí.

Horní synagoga v Husově ulici 13, stavba původně zroku 1550, byla rozšířena v roce 1689, po požáru obdržela v letech 1719–1723 (snad za účasti zámeckého architekta Christiana Alexandra Oedtla) nový barokní rozvrh, kde čtveřice kupolí je sklenuta do čtyřsloupového pilíře uprostřed haly a vytváří tak řečniště – almemor. Je to poslední dochovaný templ polského či lvovského typu v České republice. Po komplexní opravě v letech 1977–1989 slouží dnes Horní synagoga kulturním účelům, uvnitř najdeme muzejní expozici o historii a památkách židovské obce. Na průčelí byla v roce 1995 odhalena pamětní deska obětem holokaustu. Synagoga je v současné době v rekonstrukci, předpokládané ukončení oprav je léto 2013. Viz též www.rmm.cz. Z někdejších 12 božích domů zůstala ještě zachována hmota Michlštetrovské synagogy z roku 1697 (původně ve dvoře domu Husova 52, dnes součást hotelu Templ) a torzo Aškenázské synagogy z roku 1675 (ve dvoře domů Alfonse Muchy 18-20), ostatní byly vprůběhu 150 let funkčně zrušeny a zbourány.

Hřbitov na severním okraji ghetta na svahu Kozího hrádku byl založen v 15. století a několikrát rozšířen. Na ploše dvou hektarů se nalézá kolem 4000 náhrobků, z toho nejstarší čitelný zroku 1605. Jedná se o mimořádně cenné pohřebiště s náhrobky renesančního, barokního a klasicistního typu, jejichž výtvarné zpracování a ornamentika se staly vzorem pro ostatní jihomoravské hřbitovy. Na rabínském vršku jsou pochováni věhlasní učení moravští zemští rabíni – jejich hroby jsou cílem poutníků z celého světa. Na ploše ještě nalezneme památník vojáků padlých v první světové válce a pomník 21 maďarských Židů zavražděných vroce 1945. Při vstupu stojí obřadní síň eklektického výrazu z roku 1898 od architekta Maxe Fleischera s muzejní expozicí věnovanou židovskému Mikulovu a pohřebnímu rituálu.

Hřbitov je přístupný v měsíci dubnu a květnu denně kromě pondělí od 10.00-17.00, v měsíci červnu, červenci a srpnu denně od 10,00 – 18,00 a v měsíci září a říjnu denně kromě pondělí od 10.00 -17.00. V ostatních měsících lze dohodnout otevření hřbitova v cestovní agentuře Merlin na Kostelním náměstí 2, tel. +420 519 510 388 od 9,00 do 16,30 hod.

Mikulov je rodným městem právníka a spisovatele Josefa von Sonnenfelse (1733–1817 Vídeň) a básníka Hieronyma Lorma (1821–1902 Brno).

Další informace o památkách a pamětihodnostech města i okolí, viz www.mikulov.cz.