Úvod » Památky » Památky na jižní Moravě

Památky na jižní Moravě

Boskovice

obr-_2 Nejstarší písemná zpráva o Židech pochází z roku 1343, židovská obec byla ustavena v polovině 15. století. Boskovice jsou jedním z kulturních center moravských Židů, na přelomu 18. a 19. století tu působila slavná ješiva a středisko talmudského bádání. V polovině 19. století zde žilo 2000 Židů (326 povolených rodin tzv. familiantů), což představovalo více než třetinu obyvatel města. Židovská obec byla krátce obnovena po 2. světové válce.

Židovskou čtvrť tvoří rozsáhlý soubor staveb v typické poloze mezi zámeckým areálem a historickým jádrem o rozloze 5 hektarů, sestávající původně ze 13 ulic a 138 domů, z nichž dosud stojí 79, s dochovanou někdejší školou Bílkova 7, lázněmi U koupadel 8, špitálem Ve špitálku 10, rabinátem Plačkova 45, mikví v suterénu domu U templu 5, bránou do ghetta a kašnou. Domy barokního a klasicistního původu obsahují řadu zajímavých architektonických detailů. Dvacet sedm nejzajímavějších památek propojuje od roku 1999 naučná stezka židovskou čtvrtí, osvěžení zde poskytne několik stylových restaurací. Mimořádně hodnotný památkově chráněný celek navštěvují ročně stovky turistů. wiki

Barokní synagoga na Traplově ulici z roku 1639 je dílem italského stavitele Sylvestra Fioty z Chiavenny, roku 1698 k ní byla přistavěna boční loď, pozdější úpravy jsou empírové a novogotické. Ve třech časových etapách od první poloviny 17. do druhé poloviny 18. století pokryla klenby a stěny interiéru dekorativní fresková výmalba s ornamentálními a rostlinnými motivy a hebrejskými liturgickými texty, provedená utečenci z Polska. Po komplexní památkové obnově realizované v letech 1991–2001 byla uvnitř umístěna muzejní expozice o historii a památkách zdejší židovské obce.

Výstava je přístupná v sezóně duben až říjen vždy od úterý do pátku 10.00–17.00. V sobotu, v neděli a o svátcích 13.00–17.00. Mimo uvedenou dobu po předchozí telefonické domluvě (734 392 418, 777 089 265), viz též muzeum.boskovice.cz. Další dvě synagogy, Menší synagoga z 18. století a Löw-Beerova synagoga z roku 1884, byly zbořeny po válce.

Hřbitov v Potoční ulici západně od centra ve svahu kopce pod zámeckou oborou byl založen nejpozději v 16. století. Na ploše 1,5 hektaru se nalézá 2400 náhrobků, též barokního a klasicistního typu, z nichž nejstarší zjištěný pochází z roku 1670. Pohřbeny jsou zde významné osobnosti, mj. učený rabín Samuel ha-Levi Kolin, řečený Machacit ha-Šekel (zemřel 1806). Uprostřed areálu stojí trosky obřadní síně z roku 1763 s kamennou deskou s textem modlitby Kadiš. Hřbitov je v sezóně návštěvníkům volně přístupný.

Boskovice jsou rodným městem očního lékaře Abrahama Alberta Ticho (1883–1960 Jeruzalém) a spisovatele Hermanna Ungara (1893–1929 Praha), jeho pamětní deska je od roku 1993 umístěna na rodném domě Zborovská 11. Vždy druhý víkend v červenci město přivítá mladé účastníky festivalu Boskovice, jehož výtěžek je určen na záchranu a obnovu židovského města, podrobněji viz www.unijazz.cz

Další zajímavosti a informace z města a okolí naleznete též na www.boskovice.cz.

Brno

Od 17. století je Brno hlavním městem Moravy. Židovské osídlení zde existovalo od počátku 13. století, středověká židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem zanikla vypovězením Židů z města roku 1454. Novodobá židovská obec se počala rozvíjet od 18. století na brněnském předměstí Křenová, rychlý rozmach nastal nabytím plných občanských práv v polovině 19. století. Mezi oběma světovými válkami zde žilo asi 12000 Židů. Náboženská komunita byla po 2. světové válce obnovena. Jejím administrativním sídlem je nyní tř. Kpt. Jaroše 3 a pod její správu spadá celá jižní Morava.

Z původních čtyř božích stánků je dnes zachována již jen modernistická synagoga. Podle projektu architekta Otto Eislera byla postavena v roce 1936 z prostředků rozsáhlé sbírky, zorganizované ortodoxním spolkem Společenství bratří (Agudas achim). Nachází se v ulici Skořepka 13, nedaleko vlakového nádraží. Představuje tak nejmladší synagogu na Moravě a ve Slezsku, dnes jedinou sloužící původnímu účelu v rámci celého regionu. Je to nenápadná budova s dominantním třiceti dílným oknem. Oproti strohému exteriéru je vnitřní rozvrh řešen tak, aby vyhověl ortodoxnímu náboženskému obřadu. Přístupna je pro organizované skupiny po objednání, tel. 544 526 737. Synagoga prodělala náročnou stavební, interiérovou a duchovní obnovu z dotace ROP Jihovýchod, EHP a Norských fondů, za spolufinancování židovské obce Brno. Více zde.

Z budov židovských institucí stojí někdejší sídlo ŽNO tř. Kpt. Jaroše 31, židovské gymnázium Hybešova 43, starobinec Štefánikova 54 a sportoviště Makkabi na Riviéře, byť dnes již převážně v držení jiných vlastníků a s jiným určením. Velkou synagogu z roku 1855 vypálili nacisté v roce 1939. Nová synagoga z roku 1906 byla zbořena v letech 1985 až 1986 a připomíná ji již jen pamětní deska na domě Ponávka 8. Obdobně byla asanována i budova bývalého Polského templu Křenová 22 z roku 1883, užívaná pro náboženské účely až do jeho nahrazení novou synagogou na ulici Skořepka.

Židovský hřbitov se nachází v Nezamyslově ulici č. 27 ve čtvrti Židenice, směrem k Olomouci. Byl založen roku 1852, několikrát rozšiřován, dnes se člení na 40 sekcí s 11 400 hroby. Na ploše tří hektarů stojí na 6500 náhrobků, od stářím rozpadávajících z poloviny 19. století až po velkolepé hrobky. Pochována je zde řada významných osobností z oblasti politiky, kultury, náboženství, vědy a hospodářství, např. rabíni Baruch Placzek a Richard Feder, novinář Hieronymus Lorm, mecenáš Heinrich Gomperz, herec Hugo Haas, primabalerína Alice Flachová, architekt Otto Eisler, psycholožka Věra Capponi a další. Při vstupu na hřbitov stojí novorománská obřadní síň z roku 1900, snad od stavitele Josefa Nebehostenyho. V její předsíni jsou zazděny zlomky středověkých židovských náhrobků. Za ní se nachází památník obětí holokaustu, odhalený v roce 1950. Hřbitov je přístupný: v letním období (duben až říjen) neděle–čtvrtek: 9.00–17.00, pátek: 9.00–16.00. V zimním období (listopad až březen) se hřbitov uzavírá vždy o hodinu dříve. O sobotách a hlavních židovských svátcích není vstup na hřbitov povolen.
Budovy, včetně TIC a prostranství kolem nich, byly obnoveny z dotace ROP Jihovýchod a Židovské obce Brno. Více zde.

Foto: Marek Židlický Světovou památkou UNESCO je proslulá Vila Tugendhat v Černopolní ul. 45, postavená pro židovské manžele Tugendhatovy architektem Ludwigem Mies van der Rohe, podrobněji viz www.tugendhat.eu a www.vilalowbeer.cz, nebo i zde.

V Kapitulní síni augustiniánského kláštera, Mendlovo nám. 1, visí monumentální plátno (8×2 m) malíře Ludwiga Bluma „Jeruzalém z hory Olivetské“.

Brno je rodným městem řady osobností z oblasti kultury, umění, politiky a podnikání, např. filozofa Theodora Gomperze (1832–1912), spisovatele Ernsta Weisse (1882–1940 Paříž), skladatele E. W. Korngolda (1897–1957 Hollywood), houslového virtuóza H. W. Ernsta (1814–1865 Nice) a malířky Anny Ticho (1894–1980 Jeruzalém). Pamětní deska, připomínající deportace židovských obyvatel za druhé světové války, je od roku 1965 umístěna na průčelí školy Merhautova 37.

Další informace o brněnských památkách a pamětihodnostech lze nalézt např. na www.ticbrno.cz.

Břeclav

obr-_1 Nejstarší zmínka o Židech v Břeclavi pochází z roku 1414, maxima počtu židovských obyvatel dosáhlo město na počátku 20. století. Samostatná židovská náboženská obec zanikla v roce 1938. Židovskou čtvrť tvořily bloky domů přiléhající jižně k náměstí, dnes ulice U tržiště, Jateční, Lázeňská a Sladová. Z původních 72 domů se zachovalo po přestavbách 24, mezi nimi např. škola U tržiště 10. Její budova byla vystavěná v roce 1884 a nyní je upravená na lichtenštejnské muzeum, viz též http://www.muzeumbv.cz/lichtenstejnsky-dum/.

Břeclavská synagoga v ulici U tržiště pochází z roku 1868, o 20 let později byla upravena podle návrhu architekta Maxe Fleischera v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Půlstoletí byla využívána ke skladování, v polovině devadesátých let minulého století ji získalo do vlastnictví město Břeclav a v letech 1997–2000 provedlo citlivou a náročnou rekonstrukci. Nyní je zde výstavní síň břeclavského muzea s expozicí o historii a památkách zdejší izraelské obce. V předsíni muzejní expozice je umístěna pamětní deskou s připomínkou vyvrácené židovské komunity. Budova je přístupna denně mimo pondělí 10.00–17.00, viz též www.muzeumbv.cz/synagoga/.

Židovský hřbitov se prostírá asi 700 m severně od náměstí při Kupkově ulici. Založen byl v 17. století. Na ploše 0,7 hektaru se nalézá kolem 400 náhrobků z 18. až 20. století. Mezi nimi se vyjímá zejména hrobka zdejší významné rodiny Kuffnerovy. Hřbitov byl poškozen likvidací koncem 80. let minulého století století, poté byl v letech 1991–1993 opraven a je návštěvníkům volně přístupný. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň z roku 1892 a domek hrobníka, obě budovy vystavěné v novogotickém stylu architektem Franzem Neumannem.

Břeclav je rodným město operního pěvce Julia Liebana (1857–1940 Berlín), Další informace o místních památkách a pamětihodnostech lze nalézt např. na www.breclav.eu.

Dolní Kounice

obr-_1 Židovské osídlení v místě existovalo snad již od druhé poloviny 14. století, plně konstituovaná obec s určitostí v 16. století. Starší židovská osada se synagogou se do třicetileté války nalézala v prostoru dnešní Růžové ulice ve východní části městského jádra. Nová židovská čtvrť se prostírá v západní části městečka, tvoří ji ulice U synagogy, Skalní a U škrobárny. Z původních 82 domů jich dodnes stojí 35, mezi nimi škola č.p. 581 a rabinát č.p. 604. Cenný kamenný reliéf z roku 1818 s vinařským motivem nalezneme na budově lisovny Skalní č.p. 577.

Synagoga se nachází v ulici U synagogy. Byla postavena v letech 1652–1656 v barokním slohu v architektonickém konceptu podle vzoru bratrských sborů. V roce 1851 k ní byl přistavěn z jižní strany nový trakt. Interiér synagogy zdobí cenná barokní výmalba s rostlinným a ornamentálním dekorem a hebrejskými liturgickými texty. Budova byla půlstoletí využívána ke skladování. Komplexní rekonstrukce ke kulturním účelům se realizovala v letech 1989–2004. Průčelí synagogy zdobí pamětní deska obětem holokaustu. Synagoga je přístupná od dubna do října vždy v sobotu, v neděli a o svátcích 10.00–17.00, kontakt paní Rýdlová, tel. +420 546 420 005, +420 604 138 986. www.dolnikounice.cz/synagoga/.

obr-_2-1 Nový židovský hřbitov leží asi 300 m jihozápadně od náměstí, na kopci nad městečkem, založen byl roku 1680. Na jeho ploše o výměře 0,8 hektaru nalezneme téměř 1500 náhrobků, (přičemž malá část byla přenesena ze zrušeného středověkého hřbitova). Na hřbitově se nacházejí cenné náhrobní kameny barokního a klasicistního typu, z nichž nejstarší dochovaný je z roku 1688. Pochovány jsou zde též významné místní osobnosti, mj. rabín Heinrich Flesch. Pohřebiště je volně přístupné.

Dolní Kounice jsou rodištěm historika a teologa Gottharda Deutsche (1859–1921 Cincinatti), pocházeli odtud předkové bývalého rakouského kancléře Bruna Kreiského.

Další informace o místních památkách a pamětihodnostech viz téžwww.dolnikounice.cz.

Holešov

obr-_2-2 Židovské osídlení v Holešově je známo přinejmenším od 16. století. Byla to jedna z nejdůležitějších židovských obcí Moravy, centrum kultury a vzdělanosti. V polovině 19. století zde žilo 1700 Židů (třetina obyvatel města). Neblahé důsledky zanechaly pogromy v letech 1774, 1899 a 1918. Po druhé světové válce byla židovská komunita krátce obnovena, v šedesátých letech minulého století jako samostatná zanikla a administrativně byla přířazena k židovské obci brněnské.

Holešovská židovská čtvrť tvořila samostatný katastr severozápadně od náměstí, dnes ulice Příční, Dlažánky, U potoka a náměstí Svobody. Z původních 103 domů se zachovalo do současnosti 45 budov, mezi nimi škola č.p. 123, náboženská studovna Bet ha-midraš č.p. 134 a špitál č.p. 260. Svérázný urbanistický celek byl poškozen plošnými demolicemi po roce 1945. Nová synagoga v historizujícím slohu z let 1891–1893 od architekta Jakoba Gartnera byla vypálena již nacisty roku 1941 a zbořena.

Stará synagoga zvaná Šachova, v Příční ulici, byla postavena roku 1560 v renesančním slohu, při úpravě v třicátých letech 18. století obdržel interiér budovy sjednocující barokní výtvarnou výzdobu s cennou ornamentální výmalbou s hebrejskými liturgickými texty, dílo polských židovských imigrantů. Po komplexní obnově v letech 1956–1964 je uvnitř umístěna muzejní expozice „Židé a Morava“. Vnitřní rozvrh a zařízení zůstalo výjimečně dochováno, v předsíni zaujme zazděné rituální umývadlo – kijor, hlavnímu sálu dominuje řečniště – almemor s kovanou mříží a svatostánek. Synagoga je přístupná v zimním období (duben a říjen) sobota – neděle 9.00–12.00 a 13.00–17.00, v letním období (květen až září) denně mimo pondělí 9.00–12.00 a 13.00–17.00, kontakt pan Brázdil, tel. +420 573 397 822 nebo +420 603 796 411, viz též www.mks.holesov.cz.

obr-_4 Židovský hřbitov v Hankeho ulici na okraji židovské čtvrti leží asi 200 m severně od náměstí, založen byl pravděpodobně v 16. století, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1647. Na ploše hřbitova stojí nejméně 1000 náhrobků, mezi nimi cenné kameny barokního a klasicistního typu. Pochovány jsou zde významné osobnosti, např. spisovatel Max Winder (1855–1920). Z rabínů byl nejvýznamnější Sabataj ben Meir ha-Kohen (1621–1663) z Vilna, zvaný Šach podle spisu Siftei Kohen. Jeho tumba, stojící uprostřed rabínského okrsku, je cílem poutníků z celého světa. Byla vystavěna v roce úmrtí, tedy 1663, a upravena roku 1817. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň z roku 1903, která uvnitř skrývá pamětní desku obětem nacistické rasové perzekuce. Hřbitov je návštěvníkům volně přístupný.

Každoročně na přelomu července a srpna se ve městě koná festival „Týden židovské kultury“, podrobnosti viz www.olam.cz.

Další informace o městě a jeho pamětihodnostech lze nalézt na www.holesov.cz.

Ivančice

obr-_2-3 Místní židovské osídlení existovalo snad již od 13. století, patřilo k nejstarším a nejdůležitějším na Moravě. Židovská komunita byla nakrátko obnovena po druhé světové válce. Do roku 1840 zde působila ješiva a řada významných rabínů.

Židovská čtvrť se prostírá v severní části městského jádra, dnes ulice Josefa Vávry, Jana Schwarze a Ve fortně. Z původních 73 domů je dochováno 52 budov, mezi nimi lázeň č.p. 100 a škola č.p. 42. Pozornost upoutá malebné průčelí domu č.p. 98 s kovaným zábradlím balkonu z roku 1818.

Synagoga v ulici Josefa Vávry 26 byla postavena roku 1853 v pozdně klasicistním slohu na místě starší svatyně. Půlstoletí sloužila jako skladiště, od roku 2008 se realizuje celková památková obnova ke kulturním účelům města.

Židovský hřbitov najdeme na Mřenkové ulici, asi 400 m severně od náměstí. Založen byl nejpozději v 16. století, na ploše přes 1 hektar stojí kolem 1800 náhrobků, přičemž nejstarší čitelný pochází z roku 1580. Hřbitov obsahuje velmi cenné náhrobky renesančního, barokního a klasicistního typu s pozoruhodnou symbolikou, která se vztahuje k rodu, jménu, povolání a vlastnostem zemřelého. Pohřbeny jsou zde též významné místní osobnosti. Při vstupu zaujme pozornost obřadní síň eklektického architektonického výrazu z roku 1902. Návštěva hřbitova je možná po dohodě, kontakt paní Věra Jelínková, Růžová 2, tel. 721 834 234.

Ivančice jsou rodným městem muzikologa Guido Adlera (1855–1941 Vídeň) a hudebního skladatele Hugo Weisgalla (1912–1997 New York). Pamětní deska na domě Krumlovská 1 připomíná místo, kde byl vletech 1938–1942 umístěn tranzitní a poté internační tábor židovských obyvatel.

Další informace o městě a jeho pamětihodnostech, viz www.ivancice.cz a www.kic-ivancice.webnode.cz.

Koryčany

obr-_1-1 Židovské osídlení zde existovalo od 16. století. Koryčany jsou rodištěm revolucionáře z roku 1848 a spisovatele Zikmunda Hirsche Kollische (1816–1886 Hodonín).

Židovská čtvrť se nalézá v severovýchodní části městského jádra kolem Nádražní ulice, z původních 37 domů se v přestavbách většina dochovala. Uprostřed areálu stojí někdejší synagoga Masarykova č.p. 688, jež byla postavena v barokním slohu v 18. století. Mezi válkami byla upravena na tělocvičnu a po roce 1945 přestavěna na komerční prodejnu.

Židovský hřbitov leží asi 400 severovýchodně od náměstí na mírném kopci, strmý přístup vede z ulice Cihelny. Založen byl v první polovině 17. století. Nalézá se na něm celkem 230 náhrobků, z nichž nejstarší spadá do konce 17. století. Pohřebiště je návštěvníkům volně přístupné.

Další informace o místě a okolí, vizwww.korycany.cz.

Kroměříž

obr-_1-2 První písemná zpráva o Židech v Kroměříži pochází zroku 1322. Židovská obec dosáhla maxima počtu v polovině 19. století, za nacistické okupace násilně zanikla a po druhé světové válce na krátkou dobu byla obnovena.

Židovská čtvrť se prostírá ve východním sektoru městského jádra vhradbách na ploše 1,5b hektaru, na území dnešní Moravcovy a Tylovy ulice. Zněkdejších 36 domů stojí dosud 31 budov, většina z nich pochází zvelkorysé přestavby koncem 17. století, podporované tehdejší vrchností.Židovská radnice č.p.259 je raně barokní stavba podle plánů proslulého architekta G. P. Tencally z let 1687–1688. Při Tylově ulici pod farním kostelem Panny Marie je dokonce unikátně zachována část separační zdi zroku 1701. Stará synagoga z let 1693–1694 byla zbořena roku 1921, novou synagogu z let 1909–1910, dílo architekta Jakoba Gartnera, nacisté v roce 1942 vyhodili do povětří. Na pozemku v blízkosti Domu kultury byl vroce 1994 odhalen památník vyvrácené židovské komunity a synagogy od sochaře Olbrama Zoubka.

Nový židovský hřbitov se nachází ve Vážanské ulici jižně od náměstí v areálu městských pohřebišť. Byl založen roku 1924 a téměř zničen nacisty. Do dnešní doby se zachovalo jen 5 původních náhrobků. Pomník obětem holokaustu zde byl instalován v roce 1962 a v roce 1997 sem byly uloženy ostatky nalezené na ploše staršího hřbitova z let 1715–1927 v Nábělkově ulici. Obřadní síň v podobě antického chrámku z let 1927 –1928 byla po válce zcela přestavěna na smuteční síň. Areál je volně přístupný v rámci městského pohřebiště.

Kroměříž je rodným městem historika Maxe Grünfelda (1856–1933 Brno), spisovatele Emanuela Baumgartena (1828–1908 Vídeň) a historika umění Adolfa Donatha (1876–1937 Praha).

Další informace o pamětihodnostech města a okolí lze nalézt např. na www.mesto-kromeriz.czči www.kromeriz.eu.

Lomnice

obr-_1-3 Jednotliví Židé žili v Lomnici již od 16.–17. století, ale židovská obec se ustavila až počátkem 18. století příchodem osadníků z Lysic. Pro úbytek migrací do velkých měst byla komunita zrušena již v roce 1928.

Židovská čtvrť představuje významný urbanistický celek plánovitě zbudovaný s pomocí vrchnosti severně od historického jádra městečka. Tvořilo jej čtvercové Židovské náměstí a jediná přístupová ulice Josefa Uhra. Ghetto původně sestávalo z 35 domů včetně školy s rabinátem č.p. 212, špitálu s lázní č.p. 216 a hostince č.p. 208. Většina budov je dodnes v přestavbách dochována.

Synagoga stojí na západní straně Židovského náměstí. Postavena byla v letech 1792–1794 v pozdně barokním slohu na místě starší dřevěné modlitebny. Průčelí do náměstí ovládá odstupňovaný štít s volutami. Půlstoletí sloužila jako skladiště, v letech 1990–1997 byla památkově obnovena pro kulturně společenské využití městyse. Při slavnostním otevření v červnu 1997 byla na jižním průčelí odhalena pamětní deska obětem nacistické rasové genocidy. Veřejnosti je přístupna na vyžádání, kontakt paní Zhořová, tel. +420 549450315.

Židovský hřbitov se nachází asi 150 m odsud severovýchodním směrem. Dostupný je uličkou z Židovského náměstí. Byl založen na počátku 18. století. Nachází se na něm přes 500 náhrobků, mezi nimi cenné pomníky barokního a klasicistního typu s reliéfní výzdobou a symbolikou. Nejstarší dochovaný náhrobní kámen pochází z roku 1716. Nedaleko vstupní kované brány stojí někdejší márnice, která skrývá menší muzejní expozici o historii a památkách zdejší židovské obce. Hřbitov je volně návštěvníkům přístupný.

Lomnice je rodné místo význačného norského psychiatra Leo Eitingera (1912–1996 Oslo).

Další informace o místě a jeho pamětihodnostech, viz www.lomnice.cz.

Mikulov

obr-_1-4 Nejstarší písemná zmínka o Židech v Mikulově se vztahuje k roku 1369. Postupně zde vznikla vůbec nejpočetnější židovská komunita na Moravě – v polovině 19. století ji tvořilo 620 systemizovaných rodin, 3700 osob, tj. 39% obyvatel města. Mikulov představoval v minulosti duchovní, kulturní a politické centrum moravských Židů. Od poloviny 16. století do roku 1851 byl sídlem moravských zemských rabínů, toto postavení zastával Jehuda Löw ben Becalel zvaný Maharal (asi 1525–1609), Menachem Mendel Krochmal (1600–1661), David Oppenheimer (1664–1736), Šemuel Šmelke Horovic (1726–1778) a Mordechaj Benet (1753–1829). Zdejší ješiva získala evropský věhlas, v letech 1935–1938 v Mikulově sídlilo moravské židovské muzeum, židovská obec byla ještě krátce obnovena po 2. světové válce.

Židovskou čtvrť tvoří rozsáhlý areál na západní straně Zámeckého vrchu o rozloze 13,5 hektaru, dnes ulice Husova, Zámecká, Alfonse Muchy, Ustaré brány a Na jámě. Způvodních 317 domů se jich po asanacích dochovalo 90, včetně budov institucí – židovských škol Husova 4 a 48, starobince Husova 52 a cisterny pro rituální lázeň v suterénu domu Husova 8. Některé zdomů, ještě s renesanční a barokní dispozicí, obsahují zajímavé architektonické detaily, např. rohová loubí. Všechny památky propojuje od roku 2000 naučná stezka židovskou čtvrtí.

Horní synagoga v Husově ulici 13, stavba původně zroku 1550, byla rozšířena v roce 1689, po požáru obdržela v letech 1719–1723 (snad za účasti zámeckého architekta Christiana Alexandra Oedtla) nový barokní rozvrh, kdečtveřice kupolí je sklenuta do čtyřsloupového pilíře uprostřed haly a vytváří tak řečniště – almemor. Je to poslední dochovaný templ polského či lvovského typu v České republice. Po komplexní opravě v letech 1977–1989 slouží dnes Horní synagoga kulturním účelům, uvnitř najdeme muzejní expozici o historii a památkách židovské obce. Na průčelí byla v roce 1995 odhalena pamětní deska obětem holokaustu. Synagoga je v současné době v rekonstrukci, předpokládané ukončení oprav je léto 2013. Viz též www.rmm.cz. Z někdejších 12 božích domů zůstala ještě zachována hmota Michlštetrovské synagogy z roku 1697 (původně ve dvoře domu Husova 52, dnes součást hotelu Templ) a torzo Aškenázské synagogy z roku 1675 (ve dvoře domů Alfonse Muchy 18-20), ostatní byly vprůběhu 150 let funkčně zrušeny a zbourány.

Hřbitov na severním okraji ghetta na svahu Kozího hrádku byl založen v 15. století a několikrát rozšířen. Na ploše dvou hektarů se nalézá kolem 4000 náhrobků, z toho nejstarší čitelný zroku 1605. Jedná se o mimořádně cenné pohřebiště s náhrobky renesančního, barokního a klasicistního typu, jejichž výtvarné zpracování a ornamentika se staly vzorem pro ostatní jihomoravské hřbitovy. Na rabínském vršku jsou pochováni věhlasní učení moravští zemští rabíni – jejich hroby jsou cílem poutníků z celého světa. Na ploše ještě nalezneme památník vojáků padlých v první světové válce a pomník 21 maďarských Židů zavražděných vroce 1945. Při vstupu stojí obřadní síň eklektického výrazu z roku 1898 od architekta Maxe Fleischera s muzejní expozicí věnovanou židovskému Mikulovu a pohřebnímu rituálu.

obr-_5-1 Hřbitov je přístupný v měsíci dubnu a květnu denně kromě pondělí od 10.00-17.00, v měsíci červnu, červenci a srpnu denně od 10,00 – 18,00 a v měsíci září a říjnu denně kromě pondělí od 10.00 -17.00. V ostatních měsících lze dohodnout otevření hřbitova v cestovní agentuře Merlin na Kostelním náměstí 2, tel. +420 519 510 388 od 9,00 do 16,30 hod.

Mikulov je rodným městem právníka a spisovatele Josefa von Sonnenfelse (1733–1817 Vídeň) a básníka Hieronyma Lorma (1821–1902 Brno).

Další informace o památkách a pamětihodnostech města i okolí, viz www.mikulov.cz.

Moravské Budějovice

obr-_1-5 Místní středověké židovské osídlení se synagogou a hřbitovem zaniklo po vypovězení Židů roku 1564, novodobá židovská komunita se rozvinula od poloviny 19. století. Její konec způsobily deportace židovských občanů za druhé světové války.

Secesní synagogu z roku 1910, využitou po válce jako skladiště a zbořenou v roce 1977, připomíná od roku 2006 pamětní deska na výpravní budově autobusového nádraží v Pražské ulici.

Židovský hřbitov v Husově ulici č.p. 795 se nachází zcela za městem, 2 km jihozápadně od centra při silnici na Vranín. Založen byl roku 1908 a nachází se na něm necelého půl sta novodobých náhrobků. obr-_2-9 Při vstupu na hřbitov stojí nevelká obřadní síň a domek hrobníka. Hřbitov je volně přístupný.

Moravské Budějovice jsou rodištěm hudebního skladatele Ralpha Benatzkyho (1884–1957 Curych).

Další informace o místě a okolí, viz též www.mbudejovice.cz.

Rousínov

obr-_1-6 Židovské osídlení předpokládáme v Rousínově od poloviny 15. století, ovšem nejstarší dochovaná zmínka se vztahuje až k roku 1554. V půli 19. století představovalo téměř 1200 zdejších Židů polovinu obyvatel městečka.

Rousínovská židovská čtvrť tvoří rozsáhlý celek západní části náměstí a k jihu přilehlých ulic Trávníky, Skálova a V uličkách. Z původních 132 domů na ploše 5 hektarů dodnes větší část existuje. Mimořádně zajímavé pro návštěvníka jsou tmavé vnitřní veřejné průchody v domech a ukázky kondominií.

Bývalou synagogu V uličkách 6 představoval renesančně barokní templ zkonce 16. století, který prošel klasicistní úpravou v roce 1842. V roce 1949 byla budova adaptována na modlitebnu husitské církve. V roce 2006 byla na průčelí modlitebny odhalena pamětní deska místním obětem nacistické rasové perzekuce. Budova je přístupná v době bohoslužeb nebo po dohodě s farním úřadem CČSH, kontakt paní Ladičová, tel. +420 516 412 346.

Židovský hřbitov se nalézá na konci ulice Trávníky, asi 300 mjižně od náměstí. Založen byl přibližně v 16.století, na jeho ploše stojí kolem 1500 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1695. Nalézáme zde též cenné pomníky barokního a klasicistního typu. V současné době se připravuje jeho komplexní památková obnova. Hřbitov je přístupný po dohodě, kontakt pan Čech, tel. +420 723 624 942.

Rousínov je rodným místem spisovatelky Rosy Barachové (1841–1913 Vídeň), rabína Nehemiase Brülla (1843–1891 Frankfurt nad Mohanem) amalířky Elise Franklové (1895– zemřela po roce 1940 neznámo kde).

Další informace o místě a okolí, viz též www.rousinov.cz.

Slavkov u Brna

obr-_1-7 Ve městě, proslaveném bitvou Napoleona s rakouskými a ruskými vojsky v roce 1805, je. židovská komunita doložena již k roku 1343, sídlo se v židovské literatuře nazývalo Ir laban, tj. Bílé město. Největšího počtu obyvatel židovského vyznání v místě bylo dosaženo v polovině 19. století, poté nastává stálý pokles z důvodu migrace do velkých měst. Samostatná židovská náboženská obec zanikla v roce 1942 důsledkem nacistické perzekuce.

Historická židovská čtvrť ve Slavkově se prostírá západně od hlavního náměstí, tvoří ji ulice Úzká, U synagogy a Koláčkovo náměstí. Z původních 77 domů se jich dochovalo 36, mezi nimi škola s rituální lázní č.p.664, kde je umístěna stálá muzejní expozice o historii a památkách židovské obce.

Synagoga se nachází uprostřed areálu v ulici U synagogy. Byla postavena na místě starší svatyně v letech 1857 – 1858 v novorománském slohu se dvěma odstupňovanými štíty na průčelí. Půl století sloužila ke skladovacím účelům, v letech 1994–1998 byla obnovena pro účely okresního archivu. Při slavnostním otevření v roce 1998 byla na průčelí odhalena pamětní deska místním obětem holokaustu. V předsíni zaujme pozornost menší muzejní expozice věnovaná rovněž osudům zdejší židovské komunity. Budova je dočasně z důvodu oprav nepřístupná.

Nový židovský hřbitov leží severně od náměstí v zákrutech silnice na Rousínov, založen byl vroce 1744. Na jeho ploše nalezneme asi 300 náhrobků, přičemž nejstarší pomníky z let 1735–1736 sem byly přeneseny ze starého hřbitova, který se nacházel jižně od města při říčce Litavě. Pochována je zde řada učených místních rabínů. Uprostřed plochy byl vroce 1994 instalován památník vyvrácené židovské komunity.

Pohřebiště je přístupné po dohodě, kontakt Jaroslav Klenovský, tel. +420 544509608.

Slavkov je rodištěm architekta Maxe Katschera (1858–1918 Vídeň).

Další informace o místě a okolí, viz www.slavkov.cz.

Strážnice

obr-_1-8 Židovské osídlení v místě se nacházelo pravděpodobně již od 13. století, první doložená písemná zmínka pochází z roku 1447. Největšího počtu dosáhla místní židovská obec v polovině 19. století, po destrukci způsobené nacisty za okupace byla obec po 2. světové válce jen nakrátko obnovena. Ve Strážnici působili v historii významní rabíni, např. v letech 1650–1657 Sabataj ben Meir ha-Kohen zvaný Šach (viz též www.olam.cz) a v letech 1794–1798 Moses Schreiber zvaný Chatam Sofer.

Středověká židovská osada se hřbitovem na Starém městě již zanikla, nová židovská čtvrť se od 15. století vyvinula na severovýchodním okraji městského jádra, dnes jsou to ulice Boženy Hrejsové, Zákoutí, Bzenecká, Sadová a Kovářská. Z někdejších 94 domů větší část dosud stojí, mezi nimi škola s bytem rabína Bzenecká 33, špitál Sadová 12 (na průčelí je umístěna deska s hebrejským nápisem a datací 1872) a dobře zachovaná rituální lázeň v suterénu domu Sadová 11.

Synagoga v Sadové ulici byla postavena v klasicistním slohu v roce 1804, novorománskou úpravu provedl v roce 1870 místní stavitel Leopold Slovák. Průčelní štít zdobí unikátně sluneční hodiny, v parteru je umístěna pamětní deska obětem holokaustu, stěny a neckovou klenbu interiéru pokrývá stylová geometrizující výmalba s rostlinnými motivy a hebrejskými liturgickými texty z let 1870–1880. Komplexní obnova památky byla realizována v letech 1994–2007 pro muzejní využití. Je to jediný templ na Moravě obklopený hřbitovem. Synagoga je přístupná v letním období (15.6 až 15.10.), od pátku do neděle 13.00–17.30, kontakt paní Přikrylová, tel. +420 737 849 303.

Židovský hřbitov se nachází rovněž v Sadové ulici, v sousedství zámeckého parku. Byl založen asi koncem 18. století. Na ploše o výměře půl hektaru stojí kolem 1500 náhrobků, mezi nimi cenné pomníky barokního a klasicistního typu, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1648 a byl sem přenesený ze staršího pohřebiště na Starém městě. Hřbitov je přístupný v letním období (duben až říjen) od pondělí do pátku 9.00–13.00, kontakt pan Mašek, tel. +420 723 840 395.

Další informace o místě a okolí, viz www.straznice-mesto.cz.

Třebíč

obr-_1-9 Nejstarší písemná zpráva o Židech v Třebíči pochází z roku 1338. Samostatná židovská obec se ustavila v druhé polovině 15. století, před rokem 1850 byla jednou z nejpočetnějších na Moravě (260 povolených rodin, 1700 jejich členů, tvořilo v polovině 19. století celou čtvrtinu obyvatel města). Židovská komunita byla, tak jako v jiných místech, těžce postižena během nacistické okupace. Po druhé světové válce byla židovská obec krátce obnovena, poté administrativně začleněna pod židovskou obec brněnskou. Třebíč historicky představovala jedno z důležitých kulturních center moravských Židů.

obr-_3-4 V Třebíčí se nachází patrně nejzachovalejší židovská čtvrť v Evropě, urbanisticky mimořádně cenný soubor, který byl společně s bazilikou sv. Prokopa v roce 2003 právem zapsán jako jediná památka tohoto druhu na světě do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, vizwww.trebic.cz/unesco. Židovská čtvrť na levém břehu řeky Jihlavy, v údolí pod zámkem a v sousedství historického městského jádra, se rozkládá v malebné poloze mezi řekou Jihlavou a kopcem Hrádek. Dvě hlavní páteřní ulice, Blahoslavovu a L. Pokorného, propojuje 14 příčných úzkých uliček a vnitřní veřejné domovní průchodyýžiua 23. Dispozice domů jsou ještě renesanční a barokní a obsahují řadu zajímavých architektonických detailů, např. rohová loubí. Častým jevem je tzv. kondominium, tj. rozdělení domu vertikálně a horizontálně na několik reálných dílových vlastníků. Všechny památky propojuje naučná stezka židovskou čtvrtí, osvěžení lze nalézt v několika stylových restauracích.

Přední synagoga na Tichém náměstí 12 byla postavena na místě starší dřevěné svatyně v letech 1639–1642 v barokním slohu. Byla upravena v letech 1856–1857 novogoticky, mezi lety 1953–1954 pak byla adaptována na modlitebnu církve husitské. Je to nenápadná budova standardního synagogálního rozvrhu se sálem krytým neckovou klenbou. Budova je přístupná v době bohoslužeb nebo po dohodě s farním úřadem CČSH, kontakt pan Pražan, tel. +420 568 841 632.

Zadní synagoga v Blahoslavově ulici 43 byla založena jako barokní stavba v roce 1669. Její stěny a klenby obdržely za větší opravy v letech 1705–1707 stylovou výmalbu s rostlinnými a ornamentálními motivy v kombinaci s hebrejskými liturgickými texty. Budova byla dále upravena v roce 1737, přesně o sto let později byla přistavěna ženská galerie, od dvacátých let minulého století sloužil objekt světským účelům jako skladiště. Památková obnova synagogy ke kulturním účelům proběhla v letech 1994–1997 včetně restaurování cenné vnitřní výzdoby. V interiéru se dnes nachází muzejní expozice o historii a památkách zdejší židovské obce. Synagoga je přístupná po celý rok denně 10.00–12.00, 13.00–17.00, kontakt tel. +420 568 610 023, podrobněji viz www.visittrebic.eu a www.mkstrebic.cz.

Židovský hřbitov se prostírá v ulici Hrádek severně ghetta ve stráni nad potokem a dlouhodobě, v porovnání s jinými hřbitovy v místech zaniklých židovských komunit, je podnes udržován ve vynikajícím stavu.Založen byl ve druhé polovině 15. století a v roce 1888 doznal rozšíření. Na ploše 1,2 hektaru se nalézá asi 3000 náhrobků, z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1625. Na hřbitově se nacházejí cenné náhrobní kameny renesančního, barokního a klasicistního typu, pohřbeny jsou zde významné místní osobnosti, např. rabín J. J. Pollak (zemřel 1879). Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň eklektického pojetí z roku 1903 s intaktně dochovaným interiérem. Dále za ní na volné ploše jsou instalovány památníky obětí 1. a 2. světové války. Tato jedna z nejpůsobivějších památek funerálního umění u nás je veřejnosti přístupná denně mimo soboty, v období květen až září 8.00–20:00, listopad až únor 9.00–16.00, říjen a březen 8.00–18.00, kontakt pan Malášek +420 568 827 111.

obr-_6 Třebíč je rodné město orientalisty Wolfganga Wesselého (1801–1870) a literárního kritika Kurta Beera-Konrada (1908–1941 Drážďany).

Každý rok na počátku srpna zaplňují město účastníci Třebíčského židovského festivalu, viz též www.mkstrebic.cz.

Další informace o městě a jeho pamětihodnostech lze nalézt např. nawww.visittrebic.eu/trebic-mesto-pamatek-unesco/

Poznávejte židovskou kulturu aktivně – ochutnávejte, pečte, tancujte! Vyberte si některý z originálních zážitkových balíčků! www.czechjewishexperience.com.

Uherský Ostroh

obr-_1-10 Židovské osídlení vmístě existovalo přinejmenším od 16. století, největšího rozšíření dosáhlo vpolovině 19. století. Vdůsledku nacistické perzekuce židovská komunita za 2. světové války zanikla.

Židovská čtvrť se prostírá vjižní části městského jádra, dnes ulice Nábřežní a Kostelní. Způvodních 36 domů dodnes stojí 27, mezi nimi stará škola č.p.172, nová škola č.p.157 a obecní dům č.p.159. Barokně-klasicistní synagoga, snad ze 17. století, s pozdějšími úpravami, byla zbořena nacisty vroce 1944, její půdorys schematicky vyznačuje zídka na souběhu Nábřežní a Kostelní ulice.

Nový židovský hřbitov se nachází ve Veselské ulici na předměstí, asi 1 km východně od náměstí vareálu komunálního hřbitova. Založen byl roku 1862, na jeho ploše se nalézá kolem 200 novodobých aasi 100 starších náhrobků, přenesených znedalekého zrušeného staršího pohřebiště ze 17. století, adále památník obětí nacistické rasové perzekuce. Pohřebiště je návštěvníkům volně přístupné.

Uherský Ostroh je rodištěm rabína aspisovatele Joela Müllera (1827–1895 Berlín).

Další informace o pamětihodnostech v místě a okolí, viz www.uhostroh.cz.

Velké Meziříčí

obr-_1-11 Židovské osídlení se rozvinulo ve Velkém Meziříčí od roku 1636. V následujících letech se židovská obec rychle rozmáhala, vrcholu v početnosti dosáhla v polovině 19. století. Zlikvidována byla nacisty vroce 1942. Při zdejší ješivě působili v 18. a 19.století významní rabíni.

Hodnotný soubor židovské čtvrti s hlavní páteřní ulicí Židovskou, dnes Novosady, k níž kolmo vedou čtyři úzké uličky a několik vnitřních veřejných domovních průchodů, senalézá na severovýchodním okraji historického jádra podél řeky Oslavy. Dispozice domů jsou renesanční a barokní (tedy ještě z „křesťanského“ období), obsahují mnoho zajímavých architektonických detailů, častým jevem bývá kondominium. Z původních 101 domů zůstalo dochováno 63, z budov židovských institucí stojí obecní dům s rabinátem č.p.1148, lázeň č.p.1147 a škola č.p.1145.

Stará synagoga v ulici Novosady č.p. 1146 je barokní stavbou z roku 1695. Je využívána komerčně již od roku 1870. Na průčelí zaujmecenný kamenný klasicistní portál z druhé poloviny 18. století s kovovými plátovanými dveřmi a dvojicí hebrejských nápisů. V letech 1995–1996 byla synagoga obnovena k muzejním a galerijním účelům, na ženské tribuně byla tehdy zpřístupněna muzejní expozice Magen David ohistorii apamátkách zdejší židovské obce. Návštěvní doba je v letním období (duben až září) od úterý do pátku 9.00–12.00, 13.00–17.00, v sobotu 13.00–17.00, v neděli 10.00–12.00,13.00–17.00 hodin. Vzimním období (říjen až březen) je uzavírací doba vždy v 16.00, kontakt tel. +420 566 524 621, viz též www.muzeumvm.cz.

Nová synagoga v ulici Novosady č.p. 97 byla postavena v letech 1868–1870 v novogotickém slohu architektem Augustem Prokopem. Uvnitř zaujmou zajímavé dřevěné stropy a nepravé klenby s jemnou výzdobou, venkovní průčelí charakterizuje ztvárnění režného cihelného zdiva. Půlstoletí sloužila budova jako skladiště, dnes je využita provizorně jako nákupní středisko, chystá se komplexní památková obnova s navrácením autentické podoby a kulturním využitím. Přístupná je od pondělí do pátku 8.00–18.00, v sobotu 8.00–12.00, kontakt pan Mates, tel. +420 604378 611.

Malá synagoga stávala mezi oběma temply a byla z nich patrně nejstarší. Byla zbořena v šedesátých letech minulého století.

Židovský hřbitov leží v ulici Bezděkov, asi 300 m severovýchodně od náměstí, ve svahu za řekou Oslavou. Založen byl roku 1650, na jeho ploše se nalézá 1300 náhrobků, mezi nimi též cenné kameny barokního a klasicistního typu, z nichž nejstarší čitelný pochází zroku 1677, pohřbeny jsou zde rovněž významné místní osobnosti. Při vstupu stojí novorománská obřadní síň zroku 1880. Hřbitov je přístupný po dohodě, kontakt pan Klenovský, tel. +420 544509608.